Chodit nakupovat do nejbližší prodejny nemusí být až taková výhra, jak jsem si myslela. Prodavačka mě okrádala a ostatní zákazníky taky.
Nakupovat v naší čtvrti byl problém. Malé obchůdky zkrachovaly a do nějakého velkého obchodu bylo daleko. Muselo se autem nebo autobusem. Já auto neměla, ani o to nestála. Kdo by pořád cpal peníze do nějakého starého krámu?
Na nové jsem samozřejmě v důchodu neměla. Tak jsem tahala nákupy autobusem a pěkně se vždycky u toho zapotila. Potom se mi ve schránce objevil leták, který mě nadchnul. Hned na rohu naší ulice se bude otevírat nový obchod!
Potraviny i nějaké věci od drogerie, prostě všechno, co člověk denně potřebuje. Slavnostní otevření proběhlo ve velkolepém stylu. Hrála muzika a dokonce se rozdávaly drobné dárečky. Všechny ženské z okolí byly nadšené! Do nějakého řetězce už můžeme jen občas a denní nákupy budeme mít přímo u nosu.
Prodavačka nás okrádala
Skutečnost předčila moje očekávání hned první den. Ráno jsem vyrazila pro čerstvé rohlíky a nestačila se divit. Nejrůznější druhy koláčů, pečiva a dokonce i nějaké drobné dortíky měli! Utratila jsem samozřejmě o hodně víc, než jsem plánovala.
Říkala jsem si, proč se trochu nerozšoupnout? Náladu mi zkazila až sousedka z patra. „Věrko, nezdá se ti, že to mají všechno drahé?“ ptala se a já musela nechtíc přikývnout. Ona ale pokračovala:
„Nechci pomlouvat, ale myslím, že jsem dokonce zaplatila víc, než to stálo. Ta prodavačka mi musela špatně vrátit!“ Moc jsem té sousedce nevěřila, byla to taková drbna, ale to, co mi řekla, mi leželo v hlavě.
Při příštím nákupu jsem si dala na ceny pozor a všechno souhlasilo. Jenže, po příchodu domů jsem zjistila, že mi chybí padesátikoruna. Museli mi vrátit míň, to bylo jasné! Takhle se to opakovalo několik dní.
Sousedka si byla jistá, že ji prodavačka okrádá. A paní z vedlejšího domu, taková chudinka, co žila jen z invalidního důchodu, byla okradená taky. Dokonce, když mi to vyprávěla, rozbrečela se. Tak to už mě naštvalo.
Myslí si ta nána z obchodu, že nás může okrádat, když jsme v důchodu? Že si na nás může troufnout? Já jí ukážu! Zajela jsem do oblíbeného velkého obchodu a zašla do zverimexu. Nakoupila celou krabici cvrčků a taky pár myšek.
A aby toho nebylo málo, v akci měli i červy. Pro rybáře. No, nekupte to! Slevička! Tohle všechno jsem vzala a se sousedkou zašla nakoupit to vynikající pečivo. V nestřežené chvilce jsem všechnu tu havěť vypustila. A taky ozdobila pár dortíků těmi červíky.
Sousedka, která přišla na řadu za mnou, začala křičet. Myš! Brouci! Prodavačka zlodějka málem dostala infarkt. A potom taky padáka. Prý nedodržovala hygienu. Dobře jí tak!
Věra N. (55), Žatec
