Domů     Přestala jsem ho odmítat až ve chvíli, kdy bylo na lásku pozdě
Přestala jsem ho odmítat až ve chvíli, kdy bylo na lásku pozdě
4 minuty čtení

Větší štěstí v životě mívá ten, kdo dokáže včas rozeznat pravou příležitost.

Na nedostatek ctitelů jsem si nikdy nemohla stěžovat, ani v mládí, ani po čtyřicítce, kdy už jsem byla rozvedená. Částečně to bylo dáno i mým mladistvým vzhledem, který mě stále doprovázel, a který jsem se poctivě snažila udržovat.

Zatímco v případě manžela jsem si moc dobře nevybrala, partner pro další část života jsem si chtěla zvolit opravdu spolehlivého a takového, jaký by mi vyhovoval.

Zajímal se až moc

Jedním z nejaktivnějších nápadníků, které jsem měla, byl Marek, kolega na pracovišti. Bylo mu o pět let více než mně, také se před časem rozvedl. Na rozdíl ode mě neměl děti.

Já s těmi svými už neměla moc starostí, vdávala jsem se brzy a syn i dcera už měli svůj vlastní svět. Oba ještě sice studovali, ale mě potřebovali už jen pro své zázemí a tuto roli částečně suploval i bývalý manžel.

Ačkoliv naše vztahy po rozvodu byly chladné a jen formální, jedno jsem mu nemohla upřít: že se o naše děti umí postarat. Měla jsem tedy celkem volnost při navazování nových známostí.

Nepatřila jsem ale nikdy k ženám, které chodí moc do společnosti, na večírky, do vináren a podobně.

Moje možnosti byly tedy limitovány prací, kde jsem se stýkala i s mnoha cizími lidmi, náhodnými setkáními nebo inzeráty – ale ty pro mě představovaly až poslední možnost. O Markovi jsem věděla, že je to klidný a hodný muž, odrazoval mě však jeho přílišný zájem. Znáte to, když vás někdo uhání, utíkáte před ním, a naopak.

Vyhrál to muž z inzerátu

Na Markovi bylo sympatické, že to nevzdával, současně se ale nijak nevnucoval. Dával mi své sympatie najevo při každém setkání a rozhovoru, ale vždy decentně a s úsměvem. Někdy mi ho bylo skoro až líto.

Musela jsem si občas přiznat, že sama vlastně nevím, co chci. V koutku duše jsem se možná toužila sama hluboce zamilovat a o někoho usilovat, prožívat znovu to střídání naděje a nejistoty. Marek pro mě byl příliš snadno čitelný.

Věděla jsem, že stačí kývnout a budeme spolu. Nedala jsem mu šanci ani po půl roce jeho nenuceného dvoření. Dál jsem hledala všude jinde. Na internetu jsem potkala zajímavého muže.

Zdeněk mi připadal nejprve trochu domýšlivý, ale při osobním setkání jsem propadla jeho kouzlu. Po každé další schůzce jsem byla stále více zamilovaná. Zdeněk na mě jednoho dne počkal před prací. Marek to viděl. Došlo mu, že jeho šance jsou pryč. V dalších týdnech byl smutný, ale dál se ke mně choval s úctou a zdvořile.

Pochopila jsem, kdo je ten pravý

Brzy jsem začala poznávat, že Zdeněk má i své špatné stránky. Dokázal se pohádat kvůli maličkostem, jen aby neutrpěla jeho ješitnost. Oči se mi definitivně otevřely, když mě při jedné hádce málem uhodil.

Rychle jsem z toho vztahu vycouvala, ale Zdeněk mě pak ještě dlouho pronásledoval a vyhrožoval mi, protože tím rozchodem utrpělo jeho ego. Až teď jsem si uvědomila, jak jsem byla zaslepená. Pochopila jsem, že Marek by mi opravdu byl schopen dát to, co hledám:

trvalý nekonfliktní vztah a vzájemný respekt. Chtěla jsem mu dát najevo, že už jsem „volná“. Připadalo mi ale, že se jeho chování ke mně změnilo. Ty obdivné pohledy byly najednou pryč, zůstala jen ta slušnost. Nevěděla jsem, co mám dělat. Pozvat ho na rande?

To by vypadalo divně. Řekl mi to nakonec sám – našel si mladší rozvedenou ženu s dětmi a bude se za ní stěhovat. Když jsem to slyšela, cítila jsem, jak se mi sevřelo srdce. Pochopila jsem, že už je pozdě a že jsem vlastní vinou promeškala jednu životní šanci.

Popřála jsem Markovi hodně štěstí, ale když dělal v práci večírek na rozloučenou, vymluvila jsem se na něco a nešla tam. Stalo se to už před rokem, ale já jsem dál sama a teď mě to bolí dvojnásobně.

Jana D. (44), Olomouc

Související články
3 minuty čtení
Návštěvy hřbitova pro mě byly rituálem vzpomínek na zesnulého manžela. Pak jsem si tam všimla osamělého staršího muže. Po smrti mého manžela se pátky staly mým malým svátkem, tichým a osobním rituálem. Oblékla jsem si šedý kabát a vzala kytici frézií. Na hřbitově jsem si pak v myšlenkách povídala s manželem o všem, co se změnilo i co zůstalo při starém. Kývnutí na pozdrav Před časem jsem
3 minuty čtení
Když jsem ho poprvé spatřila na podzimním plese, měla jsem pocit, že se na zastavil čas. V sále voněly chryzantémy, za vysokými okny se snášelo barevné listí. Orchestr právě začal hrát valčík. Stál u dveří v tmavém obleku, trochu nesměle se usmíval a já nedokázala odtrhnout oči od jeho tváře. Bylo mi osmnáct a do té chvíle jsem si myslela, že láska na první pohled existuje jen v románech, které
3 minuty čtení
Opravdová láska neznamená, že toho druhého spoutáte. Naopak, je potřeba dát mu prostor a volnost. Pak se k vám bude rád vracet. S Karlem jsme spolu prožili pětačtyřicet let. Myslela jsem si, že až zestárneme a děti odejdou z domu, budeme si užívat jeden druhého. Jenže poslední dobou byl můj muž stále mlčenlivější. U večeře hleděl do talíře a na otázky odpovídal jen několika slovy. Snažila js
5 minut čtení
Měla jsem toho už tak akorát. Už jsem nemohla poslouchat další řeči o „ideálních“ nápadnících, které mi rodina neustále podstrkovala. Bylo mi tenkrát třicet dva let a byla jsem sama, bez partnera. Nevadilo mi to. Vždycky jsem se dokázala zabavit sama, měla jsem spoustu koníčků a přátel a chlapa jsem k životu ani nepotřebovala. Ovšem nátlak ze strany sestry a matky byl už pro mě neúnosný, a tak
4 minuty čtení
Pozdní příchody, piliny na oblečení a neustálé výmluvy. Byla jsem přesvědčená, že je mi můj manžel Petr nevěrný. Ten teplý červencový večer měl být příjemným rodinným setkáním na zahradě. Všude voněla grilovaná zelenina, děti se smály a moje sestra Dana nadšeně vyprávěla o svých pracovních úspěších. Jenže já jsem v hrudi cítila ledovou úzkost. Židle mého manžela Petra byla už delší dobu práz
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Je čas zabezpečit chalupu
panidomu.cz
Je čas zabezpečit chalupu
Řada z nás své chaty a chalupy opouští s prvními sychravými dny, ti nejodolnější s koncem roku. Nějaký čas sem nepojedeme. Jak si při loučení se sousedy říkáme, uvidíme se, až přiletí špačci. Jenže to znamená, že naše opečovávaná hnízdečka zůstávají pár měsíců bez dozoru. A to je příležitost pro nevítané návštěvníky. Pryč s lákadly Zkušení
Sladký život? Raději ne!
nejsemsama.cz
Sladký život? Raději ne!
Jsou cukry, o kterých víte a v rámci zdravého životního stylu se jim vyhýbáte, a pak ty skryté, o kterých mnohdy nemáte tušení. Většina z nás jako první při zahájení hubnutí vysadí sladké. Omezit sladké limonády, sušenky a čokolády, to je v pořádku a schválí vám to každý, kdo se zdravou výživou zabývá. Na cukry jsou ale obzvlášť bohaté některé druhy ovoce nebo potraviny,
Generál Viest: Beneš ho poslal do jámy lvové
historyplus.cz
Generál Viest: Beneš ho poslal do jámy lvové
Němci je našli. Obklíčili celou vesnici a hrozí, že ji vypálí! Generál Viest se raději vzdá. Nechce dopustit, aby nacisté zmasakrovali desítky civilistů. Je zatčen, krutě vyslýchán a zavražděn v koncentráku. Do Pohronského Bukovce se německé komando později vrátí a za podporu partyzánů se místním obyvatelům stejně pomstí. Vždycky o sobě tvrdil, že je Čechoslovákem.
Jitka Čvančarová se ve svém těle cítí skvěle
nasehvezdy.cz
Jitka Čvančarová se ve svém těle cítí skvěle
Herečka Jitka Čvančarová (48) v poslední době doslova září. Na křtu nové knihy její dlouholeté kamarádky Báry Nesvadbové (51) překvapila nejen svěžím vzhledem, ale také výrazně štíhlejší postavou.