Jen jsem zavřela oči, už tu byli a útočili na mě. Motýli v mých snech znázorňovali moji největší noční můru. Nikdy jsem na nadpřirozeno nevěřila. Na sny a pověry v naší rodině nevěřil nikdo. Takovým věcem, jako jsou věštecké sny, jsme se doma smáli. Jednoho dne jsem se ale těmto věcem posmívat přestala. Měla jsem zrovna před maturitou, když se mi začal stále dokola opakovat jeden sen. Byl o mot

S manželem jsme si tehdy moc přáli děťátko, ale stále nepřicházelo. Až jsem tehdy o filipojakubské noci potkala podivnou ženu, která mi poradila rituál plodnosti. Moc jsme si s manželem přáli velkou rodinu. Vysnila jsem si, že budeme mít čtyři děti. Stále jsem ale nemohla otěhotnět. Dlouho jsme se utěšovali myšlenkou, že dítě nepřichází, protože jsem hodně pracovně vytížená, pak že se stresuji

Nastupovala jsem na první místo s velkými sny a představami, jak změním celé školství a hlavně své žáky. Ale pedagogy jsem změnit neuměla. O své profesi jsem měla jasno, už když jsem šla k zápisu do první třídy. Budu paní učitelkou! Řekla jsem jasně a nahlas. Na rozdíl od většiny spolužáků jsem se svého předsevzetí držela. Šla jsem posléze na střední pedagogickou školu a pak na vysokou. Chtěla

Do zaměstnání nám přišla nová kolegyně, která se jen vymlouvala na své malé děti, a práci jsme za ni dělaly my. Když Petra nastoupila k nám do firmy, měli jsme z ní dobrý pocit. Byla plná energie a chuti do všeho. Nic pro ni nebyl problém. Měla dvě malé děti. Ale říkala, že návrat do práce hravě zvládne, že o děti se má kdo postarat. Byla vdaná a podle jejích slov měla obě babičky na hlídání, s

Manžel byl takový tyran, že jsem od něj radši utekla i s dítětem. Dluhy se na mě začaly hrnout. Dodnes se s nimi peru. Mám to na doživotí? Byla jsem bláhová, když jsem si myslela, že se můj manžel David změní. Už před svatbou jsem měla pochopit, že s ním není všechno v pořádku. Byl dvakrát rozvedený. Z každého manželství měl jedno dítě. Zajímavé bylo, že se rozvedl vždy, když dítěti bylo kolem

Takový hezký a šikovný chlapec to byl, jen jsme z něj nemohli dostat jediné slovo. Podařilo se to až sousedovic andulce, jen s ní náš Vláďa dokázal hovořit. Nevím, kde se ty nové nemoci pořád berou. A neminulo to ani naši rodinu. Dceři se narodil syn, Vladimír, bylo to krásné miminko. Ale jak šel čas, najednou jsme zjišťovali, že s ním něco není v pořádku. Žil hodně ve svém světě, vystačil si s

Na střední škole jsem se nechala kamarádkami přemluvit k vyvolávání duchů. Od té chvíle už nic nebylo jako dřív. Nikdy jsem nevěřila tomu, že když se parta lidí rozhodne vyvolávat duchy, tak se to povede. Ze skupiny čtyř holek jsem byla jediná, kdo měl pochyby. Kamarádkám jsem se dokonce vysmívala, jak jsou bláhové. Vždycky, když pořádaly nějakou seanci, mě na ni zvaly. Přemlouvaly mě, abych

Stačil jeden okamžik, aby se změnily životy nás všech. Sestřenice měla trápení a pykala celá rodina. Nikdo z nás už nemohl být šťastný. Naše rodina pochází ze Slovenska. Do České republiky, konkrétně na Moravu, jsem se přistěhovala, když mi bylo třicet tři let. Všem, se kterými jsem se seznámila, jsem říkala, že jsem tu kvůli práci. Utekla jsem do jiné země Pravda však byla docela jiná. V

Je to už dávno, ale pamatuju si to jako dnes. Kamarádi mě zavřeli na hřbitově a utekli. Tehdy za mnou někdo přišel, a nebylo to běžné setkání. Vesnice, kde jsem jako dítě žila, neměla moc míst, kam by děcka mohla jít. Žádná hřiště tam nebyla, široko daleko byla jen samá pole, pak rybník a hřbitov. Právě ten byl častým cílem naší dětské party. Kdo měl nejvíc odvahy, obešel jej sám celý. Na to se

Vnučka Klára byla vždycky jiná než ostatní děvčata z naší vesnice. Zatímco jiné řešily plesy, kluky a nové šaty, ona seděla zabořená v knížkách. Ne že by mi to vadilo, byla jsem na ni pyšná. Jenže čím víc se blížila ke svým pětadvaceti letům, tím častěji jsem přemýšlela, jestli jí něco důležitého neutíká. Vždyť život není jen o studiu a kariéře. Jako malá přitom bývala úplně jiná. Nosila šatičk

Mamince je devadesát. To už je věk. Já ten svůj mám také, ale to neznamená, že se nebudu starat. I když to bolí. Mateřská láska dokáže být krásná a hřejivá. Jenže někdy se z ní stane pouto, které svazuje víc, než by mělo. Přesně to se stalo mně. Musím se o ni přece postarat Moje maminka sedává každý večer na gauči, ovladač pevně v ruce. Už dopředu mi chystá místo vedle sebe, načechrá polš

Každý rok se u nás na Velikonoce sejde celá rodina. Každý rok doufám, že se nám letos ten chaos let předminulých vyhne. Marně... Všichni se sjeli už v pátek večer, jeden po druhém. Nejstarší syn Milan s Evou a dcerami Terezou a Luckou. Dcera Hana přijela s partnerem Tomášem a jejich dětmi, s Jakubem a Eliškou. Nejmladší Klára přivezla malého Péťu a svého nového přítele Radka. Všechny samozřejmě

Asi každá máma sní o tom, jak jednou bude vdávat dceru. Já to plánovala jako velkou událost. Moje dcera ale měla zcela jinou vizi a já jí za to byla nakonec vděčná. Když se naše nejstarší dcera Klára rozhodla vdát, bylo jí téměř třicet a já byla šťastná, že konečně našla toho pravého. Ihned jsem si představila, jak to bude probíhat. Viděla jsem kostel, nějakou drahou restauraci, ideálně v Praze