Nedělní obědy u nás mají obvykle pevný řád. Sejdeme se celá rodina a máme hovězí vývar, omáčku s knedlíkem. K tomu posloucháme chytré řeči mého milého zeťáka Igora. Igor pracuje v mezinárodní firmě a má neochvějný pocit, že se celý svět, včetně přírody, dá řídit přes tabulky a mobilní aplikace. „Maminko, ta vaše zahrada je čistá ekonomická ztráta,“ spustil a namáčel knedlík do omáčky. „Vezměte

Kdysi jsem se nepohodla se synem a přestali jsme se vídat. Že mám vnuka, jsem věděla, ale znala jsem ho jenom z fotek, ale osobně jsem ho neznala. Je to už dávno, co jsem svého syna naposled objala. Žije v Anglii, založil si tam rodinu a domů nejezdí. Občas jsme si psali a někdy i telefonovali, ale mezi námi kdysi vyrostla zeď, kterou nedokázal překonat ani čas. A já moc dobře věděla, proč to t

S mým synem Pavlem jsme byli vždycky sami dva. Byl mým celým světem a já se mu snažila být nejen matkou, ale i nejlepším přítelem. Naše pouto bylo léta zcela neotřesitelné. I během jeho studií na vysoké škole jsme si volali téměř denně. Byla jsem na něj pyšná a věřila, že náš vztah překoná cokoliv. Nikdy jsem nečekala, že nás čeká otřepaný příběh o nenávisti mezi snachou a matkou. Byla jsem

Chtěla jsem jí pomoct, ale ona mě jenom využívala. Ale já se nechtěla nechat vysávat donekonečna, a tak jsem se ozvala. Když k nám do firmy nastoupila nová kolegyně Marta, bylo od prvního pohledu jasné, že je to chudák ženská. Opraný svetřík a neupravené vlasy s viditelnými šedinami prozrazovaly, že se o sebe nestará. Jmenovala se Marta. Skamarádily jsme se hned první týden. Nebylo to nic tě

Celé dětství jsem si myslela, že mě máma nemá ráda. Po letech jsem pochopila, že někdy člověk neumí dát lásku jen proto, že jí sám měl tak málo. Telefon zazvonil právě ve chvíli, kdy jsem uklízela po večeři. Číslo jsem neznala. „Vaše maminka je v nemocnici,“ ozvalo se na druhém konci. Na okamžik jsem oněměla. Tolik let jsme spolu téměř nepromluvily. Od chvíle, kdy jsem utekla do Prahy, jsem

S Luďkem jsme žili aktivně. Milovali jsme tanec, toulky po horách, cestování. Pro svoji vášeň jsme se vzdali i dětí. Chtěli jsme žít jeden pro druhého. V šedesáti letech jsme měli formu jako třicátníci. To se ovšem změnilo ve chvíli, kdy Luděk chytil infikované klíště. Luděk nikdy nepatřil k těm mužům, kteří by brečeli nad tím, že mají rýmu nebo zvýšenou teplotu. Byl to pořádný chlap, kterého j

Prožila jsem nelehké životní období. Zemřel mi manžel, kterého jsem hluboce milovala. Poté jsem ale zjistila, že něco cítím k jeho bratrovi. Markova smrt otřásla mým životem. V jediném okamžiku jsem ztratila nejen manžela, ale i nejlepšího přítele. Spolu s ním zmizel můj klidný život, pocit bezpečí i jistota. Čas po jeho odchodu byl plný bolesti, která se zdála být nekonečná. Jedinou osobou, kt

Větší nemehlo, než je partner naší Elišky, neexistuje. Je to takový ňouma, že by mu ten slavný herec Pierre Richard ve svých rolích mohl závidět. Nechápu, proč se s ním nerozejde. Moje vnučka Eliška je jedináček, a to je vždycky diagnóza. Takový člověk si dá jen stěží poradit, má svou hlavu a občas se zbytečně žene do strašného nebezpečí svou paličatostí. Na straně druhé se zase dokáže na někoh

Hodně se mluví o tom, že se starší lidé často stávají oběťmi podvodníků. I já jednoho takového potkala. Na setkání se mnou určitě nezapomene. Každou chvíli jsem to slyšela nebo viděla v televizi, jak se nechal důvěřivý důchodce napálit podvodníky, dokonce se to stalo i mé nejlepší kamarádce Alence. Nechala se pobláznit obědem zdarma s tím, že si za to vyslechne přednášku o nádobí. Vrátila se

Dát to opuštěné hnízdo s vajíčky do klece k našim ptáčkům byl nápad naší sousedky. Dobře věděla, jak jsou chůvičky starostlivé. Děti se neustále dožadovaly domácího mazlíčka. A tak jsme se s manželem shodli, že jim koupíme ptáčka. Zdálo se nám to ideální, nebude pouštět po bytě chlupy jako kočky, nebo psi, ale bude sedět v kleci na balkoně a krásně zpívat! Nemluvily spolu V obchodě se zví

Svého syna jsem rozmazlila, vím to. Stal se z něj lenoch a zdálo se, že bude navždy sám. Až se našla žena, která našeho Honzu rozhýbala k životu. Náš syn Honza už byl starý mládenec! Proti ženským nikdy nic neměl, několikrát to vypadalo nadějně, že klapne svatba, jenže každá potenciální nevěsta nakonec cukla. Syn byl totiž prototyp líného Honzy na peci. Nebrala jsem vážně, když mi to říkal manž

Moji rodiče si nevážili toho, že mají příkladnou dcerku. Hádali se, směřovali k rozvodu. A tak jsem musela zasáhnout a jejich lásku zachránit. Naši se rozváděli. Byla jsem z toho úplně na dně, a to mi prosím bylo bezmála osmnáct. Kdyby mi bylo třeba třináct, tak by se to dalo pochopit, ale skoro v osmnácti letech? Přesto jsem vyváděla jako šílená, bylo mi, jako by se mi rozpadal život. Vrste

Náš balkon byl tak vysoko, že by na něj nikdo nevylezl. Přitom jsem z něj v noci slýchala kroky. A zlé hlasy mě nabádaly, ať je následuji... Byl krásný den, venku sněžilo. Mohla jsem mít pět let, kdy jsem už chápala symbol Vánoc, Ježíška, dárečků, Mikuláše. Celý den jsem si hrála na sněhu, stavěla sněhuláka s kamarády a měla bezstarostný den. Večer maminka připravila večeři, umyla nádobí a chys