Čekaly jsme s mámou na tátu. Ohlásil, že si přijde pro věci. Rodiče procházeli složitým rozvodem a hádali se kvůli majetku. Naši koupili chalupu, když jsem byla ještě malá. Ze zchátralého stavení udělali společnými silami malebnou vilku. A ze sadu plného starých stromů a v neposlední řadě kopřiv, vysokých jako urostlý chlap, tak pěknou zahradu, že o ní vyšel článek v časopise Zahrádkář, dodn

Občas mi šel pořádně na nervy a mnohokrát jsem si říkala, jak bych se měla skvěle, kdybych ho neměla. Prostě jsem manžela už nesnášela. Dokud byly doma děti, nijak jsem svůj vztah s manželem neřešila. Nebyl na to čas a vlastně ani nálada. Prostě jsme si každý plnili svoje rodičovské povinnosti a večer byli rádi, že únavou padneme do postele. Život plynul rychlým tempem a my se mu přizpůsobili.

U nás doma panovala vždycky přísná výchova, vojenský řád a disciplína! Svou lásku nám tatínek s maminkou projevovali minimálně a já tím trpěla. Celé moje dětství bylo strašné, ani dnes, po tolika letech, na něj nevzpomínám ráda. A můj bratr taky ne. Náš domov nebyl o klidu, rodinném zázemí a něžné náruči. I když nás rodiče asi milovali. Nevím, jak se mohli ti dva najít nebo zda se maminka přizp

Když jsem slavila šedesáté narozeniny, číšník mi přinesl obálku. Ale nebyly tam peníze. Uvnitř se skrýval můj nejkrásnější narozeninový dárek. Celý život jsem neměla kamarádku. Tedy když nepočítám Bohunku, ale o tu jsem přišla. S Bohunkou jsme byly spřízněné duše. Než ta první něco dořekla, ta druhá se tomu už smála, až se za břicho popadala. Bohunku nikdy nikdo nenahradil. Všechny ty úžasné

Stala se ze mě matka samoživitelka, na kterou se začaly dluhy hrnout ze všech stran, a já je nedokázala řešit. Bojím se kvůli tomu znovu vdát. Pokud je žena dobrá máma, tak nedopustí, aby její děti někdo šikanoval a bil. Život s mým manželem bylo peklo. Byl to tyran. Tak jsem sbalila tašky, nasedla s dětmi do auta a odjela. První tři měsíce jsem žila z úspor. Moje práce byla špatně placená. Dět

Byl tak vlezlý a trapný! Nakonec jsem se ale do něj zamilovala. Dokázal totiž, že je to muž, o kterého se může žena v nouzi pevně opřít. Měl a jsem o muži svého života přesnou představu a od té jsem se nehodlala vzdálit. Jakmile to nebyl pan Dokonalý, neměl šanci. A tak to bylo i s Ivanem. Potkala jsem ho v době, kdy jsem chodila s Láďou. Toho jsem nekriticky milovala. Byl to krasavec, vysporto

S mužem jsme 40 let snili o Karibiku. Když jsme na něj našetřili a vyrazili jsme, vrátili jsme se do domova, který byl zcela zničen. Jako náš život. S Karlem nemáme děti. Chtěli jsme, ale nepovedlo se. O to víc jsme si chtěli užít život, abychom si řekli, že jsme jej spolu naplnili. Jezdili jsme na výlety a dopřávali si, avšak nebyli jsme tak bohatí, abychom si jen tak dovolili Karibik, o němž

Rodina je základem všeho, ovšem co když ty kořeny nepoznáte už v dětství? To byl totiž přesně můj případ a tehdy se začal psát můj katastrofický životní osud. Celý život a stále je to ve mně. Je mi 81 let a lituji, že jsem prožila tolik let v bolesti. Přitom stačilo být tvrdší. Jenže zkušenosti získáváme postupně, a proto dnes kroutíme hlavou nad tím, co jsme kdysi udělali a jak jsme si život z

Láska se může objevit v každém věku. Nebraňte se jí. Ať ještě zažijete ty krásné pocity. Jarda mi vynahradil vše, co mi nedala rodina. Je to už sedm let, kdy jsem se ocitla v pečovateláku. Ne že bych jej akutně potřebovala. Mohla jsem žít dál v našem domě, ale nebyla jsem zcela soběstačná. Ono by stačilo, kdyby se syn přijel třikrát týdně podívat. I když bydlí asi 15 minut, byl by to však probl

Klárka byla mé jediné dítě. Moc šikovná holka. Jak ale dospěla, měla jsem pocit, že až zbytečně přehání a stěžuje si. Dnes vím, že jsem měla víc poslouchat. Možná jsem byla trošku přísnější ve výchově. Nebylo to ale proto, že bych chtěla Klárku nějak trápit. Chtěla jsem, aby z ní vyrostla samostatná jednotka, která si poradí, protože život není med. Nikdy nebyla ufňukaná, zvládala spoustu věcí,