Vždycky jsem se sousedy vycházela. Do domku vedle nás se ale nastěhovaly paní Chytrá s paní Dokonalou. Nikdy jsem neměla se sousedy problémy. Z jedné strany bydlela stará paní Anežka, které jsem občas nakoupila a pomohla upravit zahrádku, z druhé to byla mladá rodinka, která domek po prarodičích užívala jako chalupu na víkendy. Byli to pohodoví lidé. Já bydlela v domku uprostřed se svým brat

Byla jsem zvyklá celý život pracovat, na nějaké koníčky nezbýval čas. Až ve zralém věku jsem si řekla, že zkusím nějaký nenáročný sport.   Nikdy mě nenapadlo, že bych mohla dělat něco jiného, než se točit kolem manžela, dětí, domácnosti a zahrádky, kterou jsme měli. Když děti povyrostly, přibyla starost o rodiče, kteří byli staří a nemocní. Nezbýval čas ani zajít si v klidu ke kadeřníkovi, vlas

Ten chlap je pro Vlastu snad až příliš dobrý, říkala jsem si, když jsem poznala přítele své kolegyně. Věděla jsem, že já s k němu budu hodit daleko víc. Kolegyně Vlasta mi tehdy řekla, zda bych se nezúčastnila oslavy narozenin jejího přítele. Prý tam bude i jeho nezadaný bratr a ona pro něj shání doprovod. Já jsem tenkrát byla nezadaná a k tomuto účelu tedy přímo ideál­ní! Na sobotu jsem měla u

Sblížili jsme se až ve třeťáku na střední, předtím jsme se na sebe mračili, protože se na sebe mračily i naše rodiny. Potom však přišla změna. S Romanem jsme se dali dohromady ve třeťáku, když nám bylo sedmnáct. Bylo to překvapivé, předtím jsme na sebe koukali s pohrdáním a sotva se pozdravili. Nečekala jsem to, ale musím říct, že se mi líbil odjakživa. Zakazovala jsem si na to však myslet, při

Mám jednoho bratra. Vždycky jsem si myslela, že ať se v životě stane cokoli, budeme tu jeden pro druhého. Když jsme byli malí, spali jsme ve stejném pokoji, hádali se kvůli úplným hloupostem a za pár minut už zase seděli vedle sebe, jako by se nic nestalo. On byl o něco starší a já k němu vzhlížela. Uměl všechno, co jsem tehdy považovala za důležité. Jezdil na kole bez držení, spravil rozbitou

Nikdy bych nevěřila, že člověk může být tak strašně rád za obyčejné zazvonění u dveří. Jenže mě dostalo do pasti. Stále přemýšlím, proč se to mělo stát. Jednoho dne u mě zazvonila nová sousedka. Přistěhovala se do bytu o patro níž a přišla se představit. Byla milá, usměvavá a hned si všimla, že se při chůzi opírám o hůl. Zeptala se, jestli nepotřebuji s něčím pomoct. Uvítala jsem to. Žiju sa

Je mi dvaašedesát a poslední měsíce se mé zdraví zhoršuje. Nebudu moct chodit. Proto jsem vyjela na místo, kde jsem chtěla naposledy vzpomínat. Nejdříve jsem přestala chodit na delší procházky, potom jsem nezvládala dobře schody. Lékaři mi opatrně sdělují, že pravděpodobně skončím na vozíku. Najednou jsem si uvědomila, že plány, které jsem odkládala, se musí rychle naplnit. Vím, co znamená věta

Poté, co moje matka zemřela, mi zůstaly šrámy na duši. Poslední roky jsme spolu kvůli jejímu pití nevycházely moc dobře… Začalo to rozvodem mých rodičů. Otec už měl dost toho věčného vyčítání a nadávek, kterými ho matka zásobovala. Když už jeho pohár trpělivosti přetekl, podal žádost o rozvod. Zatímco on se pokusil začít znovu, matka spadla na samé dno. Najednou bylo mnohem víc vidět, že bez tá

Přestože jsem moc toužila po lásce, žádný z mých vztahů nevydržel déle než dva roky. Proč tomu tak je, odhalily až planety. Celý svůj život jsem měla smůlu na muže. Moje vztahy opakovaně končily po dvou letech. Nechápala jsem, proč se to děje. Dokonce i u těch vztahů, které byly převážně bezproblémové a vyvíjely se dobře, byl konec stejný. Byla jsem snad nějak prokletá? Svoji smůlu jsem si nedo

Kamarádi mě kdysi zavřeli na hřbitově. Seděla jsem na lavičce a brečela. Pak přišel někdo, koho jsem ještě nikdy nepotkala. U nás na vesnici nebylo moc míst, kam by se dalo jít. Široko daleko jen samá pole, pak rybník a hřbitov. Právě ten byl častým cílem naší dětské party. Kdo měl nejvíc odvahy, ten obešel celý hřbitov sám. Na to jsem nikdy neměla odvahu. Některé děti to zvládly. A pak přiš