Najednou jsem se procházela rozkvetlou loukou a radostně mě vítal muž, kterého jsem neznala. Matka mi až poté přiznala pravdu. Bylo mi necelých dvacet let, když jsem zažila těžkou autonehodu. Jela jsem s kamarádkou, která řídila, na výlet. Pamatuji si jen auto proti nám, jak předjíždělo do zatáčky – a pak nastala tma. Probrala mě strašná bolest v břiše, vůbec jsem necítila pravou nohu a po obli

Koupila jsem dům na samotě, jen kousek od něho začínal nebezpečný močál. Jednou se v něm objevilo světélko a já šla za ním. Močál se rozpínal mezi obřím meandrem řeky a severním okrajem lužního lesa. Domek, který jsem koupila od místního muže, byl „za babku“. Předešlý majitel ho získal od nějakého neznámého malíře, který zde hledal kulisy pro své strašidelné obrazy. Objevila se hustá mlha

Na vysoké škole jsem měla nejlepší kamarádku Lucku. Alespoň jsem si to myslela. Ale ukázalo se, že to byla podrazačka. Moji rodiče bydlí v rodinném domě. Kam až mi paměť sahá, měli doma vždycky nějakou kočku. Já mám tyto chlupaté potvůrky ráda, ale když jsem se dostala na vysokou školu a bydlela na koleji, tak tam jsem je mít samozřejmě bohužel nemohla. Chlupatá společnice Jednoho dne jse

Moje dcera nebyla nikdy zlatokopka. Jenže se dostala do party dívek, které tento životní styl razily. A Simona zjistila, že to není tak špatné. Zpočátku. Jenže všechno gradovalo a bála jsem se o její život. Tak vážné to bylo. Nikdy by mě nenapadlo, že se to bude týkat zrovna nás. Já i můj manžel pocházíme z rodin lékařů. Snažili jsme se, aby naše děti měly dobré vzdělání. Syn šel také na medicí

Na sjezdovce se mi stal úraz. Nebyla jsem v ohrožení života, ale ztratila jsem na chvíli paměť. Zato se mi ale vybavily neuvěřitelné věci. Nikdy jsem nevěřila na existenci minulých životů, ani na nějaké duchy, výklad z karet, věštění budoucnosti a podobné fantazie. Všechny tyto záležitosti ve mně vzbuzovaly posměch, nebo dokonce ironické poznámky. To se všechno změnilo v jednom okamžiku. Dnes u

Při procházce staveništěm jsem narazila na úlomek kosti, který jsem si odnesla domů. V noci si pro ni ale přiběhl rozzuřený býk! Byl večer, asi pět hodin odpoledne, a já čekala sama na autobusové zastávce kousek od města. Zrovna se vedle ní stavěl nový obchod a bylo to tam celé rozkopané. Podívala jsem se na hodinky a s povzdechem zjistila, že autobus jede až za dvacet minut. Tak jsem se začala

Chtěla jsem se projet ve svém novém autě, vyrazila jsem raději v noci, když nebyl provoz. Najednou jsem před sebou spatřila světla... Byla mlhavá temná noc. Slabě mrholilo, moje kroky i přes to vedly ke garáži. Tam stál můj krasavec, nové auto! Kráčela jsem k němu s pyšnou hrdostí, že tento luxusní automobil patří jen mně. Manžel měl svůj vůz, který parkoval na druhé straně domu. Motor naskočil

Potkal jsem ho pouze jednou. Vyprávěl mi svůj příběh o nešťastné lásce, ženě, kterou nepřestal milovat ani jako duch. Na obrázku jsem ji poznal! Nad městem viselo černé nebe, ve vzduchu byl cítit déšť. Hvězdy v těchto místech měly těžkou pozici, díky světelnému nočnímu smogu nebyly takřka vidět. Nebe bez hvězd mi připadalo dvojnásob smutné. Byl jsem na procházce. Patrně jediný člověk, bdící

Našemu manželství zvonil tehdy smutný umíráček. Nejvíce tím, jak už to tak bohužel často bývá, trpěly naše malé děti. Nedalo se zavírat oči před skutečností, že se blíží konec. I kdybychom sebevíc chtěli, bylo po všem. Co ale naše děti? Vychovávali jsme tehdy osmiletého Romana a pětiletou Annu. Co jim dáme do vínku? Dětství bez táty. Ale jinak to zjevně nešlo. Krize se stávala nesnesitelnou.

Když jsem si před několika lety nahmatala na prsu malou bulku, netušila jsem, jaké trápení mě čeká. Věci nabraly rychlý spád a já neměla čas začít se bát... Měl to být den jako každý jiný, ráno jsem vstala, šla do koupelny a náhodou jsem si na prsu nahmatala bulku. Věřila jsem, že se jedná o tukovou bouličku. Dcera přesto zavolala lékaři a už druhý den jsem byla na vyšetření. To bohužel odhalil