Nevěděli jsme si s vnučkou už rady. Strašně zlobila a neplatilo na ni nic, všemu se vysmívala. Pak ale kdosi zaťukal na okno a rázem bylo ticho. Oldřiška je dcera našeho syna, moje jediné vnouče, a podle toho to také vypadalo. Vždy měla všechno, nic se jí nedalo odmítnout. Dokázala upřít ta svá velká kukadla a podívat se jako andílek, a nebyl z nás nikdo, kdo by jí nevyhověl. Byla tak rozmazlen

Toužila jsem mámě splnit velké přání, najít jí otce, jehož roky neviděla. Cestu k jeho domu se mi podařilo najít snadno, vyhlížel mě ale někdo jiný. Moje rozhodnutí najít matce tatínka, o kterého v dětství přišla, byl pořádný úlet. Po válce ho zavřeli, to byla máma ještě malá a pak svého otce už nikdy neviděla. Babička se jednoho dne prý sbalila a i s malou dcerkou, mou mámou, se odstěhovala. N

O té skále kolují legendy dodnes. Létají tam prý andělé a studánka v ní je léčivá. Když jsem onemocněla, věřila jsem tolik, že se stal zázrak. Postihla mě nemoc, které se bojí každý. Rakovina. Strašně jsem se bála, hlavně průběhu té nemoci. Trpěla jsem ale ještě mnohem víc představou, že tu nechám své staré rodiče, o které se neměl kdo postarat. Moje dcera žila v zahraničí a syn podnikal na opa

Když jsem byla v telecích letech, myslela jsem si, že když si dupnu, všechno se podaří. Dnes se tomu směju a kroutím nad tím hlavou. Teprve až asi v šestnácti letech jsem přišla na to, o čem život doopravdy je. Do té doby mi ležel u nohou jako poslušný pes, vypadal, že bude pohádkový jako knížky z dětství a růžový jako západ slunce. Byla jsem rozmazlená holka, která měla všechno, na co si pomys

Jako mladá holka jsem byla výbornou plavkyní. S rodinou a věkem jsem se ale vzdala všech svých snů. Už jsem si myslela, že se staré časy nevrátí. Manžel měl dobře nastartovanou kariéru, když jsme se brali, a tak to bylo na mně, abych se postarala o rodinu. Sama jsem se tehdy kvůli tomu musela vzdát svých svých plánů. Byla jsem skvělá ve sportu, zejména plavání mi šlo. Kdybych se mu bývala věnov

Byly to jeho velké kamarádky. S nevšední láskou a zápalem se o ně staral. Když mu bylo nejhůř, zachránily mu život. Můj manžel Jarda byl včelař. S velkou láskou se věnoval svým okřídleným miláčkům. Včely byly v jeho rodu uctívány po generace. Med je v rodině považován dodnes za všelék a okolí úlu za léčivou zónu, v níž se každému uleví. Už manželův tatínek blahořečil svým pilným kamarádkám za d

Nikdy bych nevěřila, že se dokážu tak bláznivě zamilovat! Naletěla jsem na sladké řečičky jiného muže a opustila toho, který mě opravdu miloval. Pak ale přišla ledová sprcha... Svého manžela jsem moc milovala. Byla to láska na první pohled. Miroslav se ale naší lásky bál, přece jen byl o sedmnáct let starší než já. Říkal, že jsem příliš mladá a jednou ho opustím. Přísahala jsem, že něco takovéh

Ve vztazích s druhými lidmi jsem celý život vždycky jen prohrávala, i doma si ze mě všichni začali najednou dělat služku. S tím jsem musela něco udělat. Potíže ve vztazích jsem měla už od školky. Nevím, ale vždycky jsem to byla já, která druhým věřila, a pak byla nakonec ta špatná, věčný otloukánek. Taky jsem si našla povolání, které mě v této podřadné pozici udržovalo. Stala jsem se zdravotní

Bylo mi něco přes padesát, když jsem se znovu sblížila s Marcelou. Její rozvod nás svedl blíž a já hloupá pomohla... Marcela měla tři děti, dluhy, exmanžel jí házel klacky pod nohy a ona nevěděla, kam dřív skočit. Pomohla jsem jí. Ne z povinnosti, ale protože mi na ní záleželo. Půjčila jsem jí peníze, když neměla na nájem, vozila jsem její děti do školy, když neměla auto. A když její nejstar

Mám jedno dítě, syna Davida. A už tři roky se mnou nemluví. Nezvedá telefon, neodpovídá na zprávy, obchází mě obloukem. Naposledy jsem ho viděla na pohřbu jeho otce, mého muže. Ani tehdy se na mě nepodíval. Každý den se ptám sama sebe, jestli bych mohla něco udělat jinak. A vím, že mohla. Ale v tu chvíli jsem věřila, že dělám to nejlepší. Jenže to nejlepší pro mě nebylo to nejlepší pro něj.