I v pozdním věku jsem se dokázala bláznivě zamilovat. Ten cit mě úplně pohltil. Postupně jsem se zamotávala do svých lží a výmyslů. Jsem racionální člověk a ani v mládí jsem nikdy z lásky nedělala hlouposti. S manželem jsme měli vyrovnané manželství, ale už dávno to nefungovalo po milostné stránce. Nežili jsme spolu, ale vedle sebe. Nevěřila jsem, že by mě někdy mohla potkat bláznivá zamilovano

V pubertě mi rodiče strašně lezli na nervy. To byly pořád jenom samé zákazy a příkazy, tam nechoď, tohle nedělej. Byla jsem jako vězeň. Když jsem chodila na základku, v módě byly památníčky, takové zápisníky v ozdobných deskách, kam si děti kreslily a psaly. Nejvíc se mi líbilo, když mi tam někdo nakreslil krásný obrázek. Trošku mě zklamala babička, která mi tam napsala jen jedinou větu: „Ne

Nenápadná lesní cesta nás přivedla ke kamenné bráně. Když jsme jí prošli, ocitli jsme se u rozvalin. Tam se objevila zvláštní žena v dlouhých šatech... Je to už víc než třicet let, co jsme s manželem a dětmi vyrazili na sobotní výlet. Chtěli jsme nasbírat pár hub. Vydali jsme se do míst, kde se údajně nacházely vltavíny, zelené kameny, které jsou prý k nalezení jen v Čechách. „Třeba nějaké najd

Astroložky jsem se tehdy ptala na lásku a vztahy. Toho pravého v mém osudu neviděla, zato horoskop hovořil o nebezpečí, které na mě číhá. Horoskopy mě zajímaly jen okrajově. Samozřejmě jsem si o sobě občas přečetla, co bych měla nebo neměla ten den dělat, ale že bych tomu nějak extra věřila, nebo dokonce sama chtěla vyhledat nějakou věštkyni, to ne. Ale pak mě přesvědčila kamarádka Kamila, tehd

Dospěla jsem do věku, kdy už byli všichni normální chlapi rozebraní. Zbývali jen rozvedení nebo podivíni. O takové jsem ovšem nestála, a tak jsem se bála, že zůstanu na ocet. Z jedné práce mě vyhodili pro nadbytečnost, a tak jsem si, patřičně zkroušená, hledala nové zaměstnání. Nebylo to v té době jednoduché, byla, jako skoro vždycky, krize, propouštělo se, jedna firma za druhou mě odmítala. Mé

Byla jsem ta nejhorší tchyně na světě, intrikovala jsem, pomlouvala a popichovala vnučku! Mým cílem bylo rozbít synovi manželství. Krátce po svatbě mého jediného syna jsem došla k názoru, že snacha je ještě mnohem horší, než jsem si myslela. Náš Jakub měl maturitu na průmyslovce, zatímco Věra byla obyčejná prodavačka. Neměla žádný rozhled, číst knihy ji nebavilo, klasickou hudbu nesnášela, v di

Beze stopy zmizely. Přes dva měsíce se neobjevily. Už jsem naše kočičky oplakala, jejich věci rozprodala. Kočky se ale za několik týdnů vrátily a očividně nestrádaly. Staří Egypťané věřili, že kočky hlídají bránu do podsvětí. Egyptští kněží z výrazu kočičích očí dokonce věštili. Každopádně jsou kočky zvířata tajemná. V naší rodině jsme měli kočky vždycky. Ovšem mně se kočičky přemnožily, než js

Osud si s námi pohrává, kdykoli se mu zachce. To, co bylo včera, nemusí být dnes. A tak tomu je i s naším zdravím. Problémy přišly náhle! Po šedesátce jsem byla stále energická ženská, která neměla žádné vážnější problémy. Byla jsem hrdá na to, že neberu žádné prášky, jezdím na kole a mám permanentku na plavání do bazénu. Stejně na tom byl i můj muž, dokonce jsme měli partičku, se kterou jsme c

Můj vnuk Adam byl vždy hodný a usměvavý chlapec, který nikdy neváhal podat pomocnou ruku. Jednou mu ale síly málem nestačily... Přišlo to náhle a nečekaně, život je křehký a smrt tak rychlá! Scházelo málo, a mohla jsem dnes číst vnukovo jméno na našem hřbitově. Náš Adam studoval střední školu a byl až po uši zamilovaný do spolužačky Haničky. Plánovali si, že se po maturitě vezmou. Pravidelně

Do nemocniční čekárny jsem přišla o něco dřív. Byla tam jen jedna žena. A toto setkání mi změnilo život. Sedla jsem si naproti ní. Krátce jsme se na sebe usmály a každá se začetla do svého časopisu. Od první chvíle jsem měla zvláštní pocit. Ta žena mi byla něčím povědomá. Nebylo to tím, že bych ji znala, spíš jsem měla dojem, jako bych se dívala na někoho, koho jsem už někdy dávno potkala. N