Karla Pelikánová – 2. stránka – SkutečnéPříběhy.cz

články autora: Karla Pelikánová (7445 nalezených článků)

3 minuty čtení

Bývalá žena mého muže mi dělala ze života peklo. Intrikovala a štvala proti mně svého syna, až padla poslední kapka. Začala jsem se bránit. Můj muž se s exmanželkou nerozešel v dobrém, ale má s ní, bohužel, syna. Hned na začátku našeho vztahu jsem byla svědkem jejich scény. Z ničeho nic k nám ta ženská přivedla syna, že prý chce vidět tátu. Spíš ale chtěla ona obhlídnout mě. Neměla jsem z ní do

zobrazit více >>

Moje rodina

Dcera stále neví, kdo je jejím tátou

2 minuty čtení

Celé roky jsme žili s tím, že se naše dcera narodila předčasně. Ale co když ne? Co když je jejím otcem někdo jiný? Je směšné, co dokáže život vymyslet. Byla to jen krátká záležitost. Flirt! Krátký románek s kolegou, který byl ženatý. Nečekala jsem od toho nic! Jen vášeň! Až se objevil můj budoucí muž. Během měsíce jsem ukončila vztah s kolegou a začala žít s mužem, do kterého jsem se zamilovala

zobrazit více >>

Láska

Dnes už vím, co skutečně znamená mít rád

3 minuty čtení

Opravdová láska neznamená, že toho druhého spoutáte. Naopak, je potřeba dát mu prostor a volnost. Pak se k vám bude rád vracet. S Karlem jsme spolu prožili pětačtyřicet let. Myslela jsem si, že až zestárneme a děti odejdou z domu, budeme si užívat jeden druhého. Jenže poslední dobou byl můj muž stále mlčenlivější. U večeře hleděl do talíře a na otázky odpovídal jen několika slovy. Snažila js

zobrazit více >>

Tajemné příběhy

Mocná síla přírody vyléčila mou duši

3 minuty čtení

Netušila jsem, jak krásně dokáže podzimní příroda kouzlit. Při tom pohledu jsem zapomněla na smutek a starosti. Mé nemocné tělo se jako zázrakem začalo léčit. Když jsem se vdala podruhé, tak mi bylo pětačtyřicet let. Děti jsem už měla velké a můj druhý muž také. Další jsme neplánovali. Byl to pro mě tehdy náročný rok, protože se na nás začaly sypat problémy ze všech stran. Nejhorší bylo, že se

zobrazit více >>

Tajemné příběhy

Prý na nás číhalo v domě dávné prokletí…

3 minuty čtení

Jako malá holčička jsem slýchávala, že dům mých prarodičů přitahuje neštěstí a straší v něm temný stín. Málem jsem té povídačce uvěřila také. Když jsem byla malá, bydleli jsme v domě u prarodičů, protože mí rodiče tehdy jako chudí novomanželé neměli na bydlení. Babička mi tehdy vyprávěla o zlu, které v domě sídlí. Jako dítě jsem valila oči a všemu věřila. Prateta i místní mi to potvrdili. Ka

zobrazit více >>

Na citlivé téma

Toužila jsem být jako moje teta

3 minuty čtení

Na tetu Alenu si pamatuji od nejútlejšího dětství. Byla krásná, chytrá, milá a já si představovala, že až vyrostu, budu jako ona. Pak jsem to nechtěla. Bylo mi sedm let, když teta čekala miminko. Já se těšila, že budu mít malého bratrance nebo sestřenici, celá rodina o tom mluvila. Jenže pak se stalo něco hrozného. Dítě se nenarodilo. Teta potratila. A tehdy se v ní něco zlomilo. Stále byla „no

zobrazit více >>

Tajemné příběhy

V alpském hotelu nás vylekal přízrak

5 minut čtení

Jako každý rok, i tehdy jsme se s manželem těšili na zimní dovolenou na horách. Místo pohody nás ale hned první noc čekaly krušné chvíle. S manželem jsme na lyžařské výlety do Rakouska jezdili pravidelně. Hory a sníh jsme s manželem milovali. Oba jsme byli zapálení lyžaři a každou zimu jsme se už nemohli dočkat, až zase strávíme týden v rakouských Alpách. Nepříjemný pocit Jednou jsme změn

zobrazit více >>

Tajemné příběhy

Duch psa děsil v noci naše děti

3 minuty čtení

Obě děti tvrdily, že se jejich pokojem v noci potlouká zlý černý pes. Nevěřila jsem jim, žádného jsem totiž neviděla. Když náš malý syn odrostl a začal mluvit, pořád opakoval, že má v pokoji velkého zlého psa. Míšovi byl rok a půl, když se začal v noci budit s pláčem. Ukazoval vedle postýlky. „Velký zlý pes,“ vzlykal. „Žádný pes tu není. To se ti jen něco zdálo,“ utěšovala jsem ho. Bohužel jeho

zobrazit více >>

Tajemné příběhy

Světlo nad dětskou postýlkou

3 minuty čtení

Ema se narodila v den, kdy děda zemřel. Jednoho večera se však stalo něco, co mě přimělo věřit, že jeho duše na nás pořád dohlíží. I když už byl děda Lumír nemohoucí, snažil se ze všech sil, aby viděl všechny své pravnučky. Bohužel stihl zažít jenom starší Dášu. Ona jej milovala a jeho smrt pro ni byla jen těžko pochopitelná. Nevím jak vy, ale já svým dětem tvrdím, že když někdo umře, odchází d

zobrazit více >>

Moje rodina

Synové se už dokázali usmířit

5 minut čtení

Vždycky jsem si přála, aby naši dva synové drželi při sobě. Jenže byli každý úplně jiný a dědovo rozhodnutí mezi nimi vykopalo hlubokou propast. Když mi manžel Tonda jednoho večera řekl, že náš mladší syn Libor hodlá prodat dědův les, musela jsem se posadit. O tom, že mu děda ještě za života převedl tři hektary lesa u potoka, jsme věděli. Jenže od jeho smrti jsme se o tom raději nebavili. Dě

zobrazit více >>

‹ PŘEDCHOZÍ

DALŠÍ ›