Jednoho letního večera jsme s kamarádkou vyrazily k řece. Během chvíle se na vodě objevil obraz. Vypadalo to jako létající talíř. Zážitek, který jsem prožila kdysi o letních prázdninách, mi zůstane v paměti. Letní večer se proměnil ve strašidelné dobrodružství. Několik let jsme celá rodina pravidelně jezdili každý rok na pronajatou chalupu, kde jsme si užívali léto. Když mi bylo devatenáct, roz

Radečka jsem měla jako syna, protože jsem nikdy neměla své děti. A on mne tak podrazil. Já ale odpouštím. Víc než sestra. Neměla jsem to štěstí mít vlastní děti. Sice jsem byla vdaná, ale nějak nám to s mužem nevyšlo. Zdena, má sestra, naopak nikdy vdaná nebyla, ale z jednoho vztahu měla jediné dítě. Syna Radka. Jeho otec byl floutek, takže se se Zdenou po čase rozešli a Radka vychovávala ce

Je těžké zbavit se nenávisti. Zvlášť, když bylo člověku prokazatelně ublíženo. Myslela jsem, že budeme s bývalým mužem kvůli jeho zradě nepřátelé do konce života. Nenáviděla jsem ho. Byla jsem přesvědčena, že s tou nenávistí i umřu, že si ji vezmu s sebou do hrobu, v němž budu tiše a zarputile ležet a nenávidět do skonání světa. Bylo to vysilující, protože nenávist bere energii, optimismus a ra

Bývá nazýván upířím netopýrem, protože se živí krví. Tento měl políčeno na mou malou dcerku. Museli jsme ho co nejrychleji vyhnat pryč! Moje sedmiletá dcera Naty přiběhla a pověsila se mi na ruku: „Tati, v kůlně visí myš obráceně hlavou dolů!“ Vykulil jsem na ni oči. „Myš, která visí hlavou dolů?“ Popadla mě za ruku a vedla ke kůlně. Byla na spadnutí, střecha děravá jako kropicí konev. „To je n

Věřila jsem, že to bude ideální prostředí pro psaní. Takové strašidelné doupě se jen tak nevidí! Jenže v noci se ta barabizna probudila k životu a já byla strachy bez sebe. Opřela jsem se vší silou do dveří a vzala za kliku. Při prvním kroku jsem klopýtla přes práh a při pádu do temného prostoru se mi na tvář přilepila obří pavučina. Právě jsem učinila první seznámení se starým, opuštěným domem

Jednou jsem zasáhla do pranice malých kluků, kteří hráli kuličky. Jeden z nich mi dal svou skleněnku na památku. A štěstí si mě opravdu našlo! Když jsem zůstala sama s dětmi, nebyla to lehká doba. Měla jsem se co ohánět, ale brala jsem si ke své práci různé brigády, aby děti nepocítily chudobu, co se nám přilepila na paty. Někdy to bylo těžké, když jsem měla doma jen rohlíky a kolínka, která se

Nemohla to být náhoda. Zlé zjevení na dně šálku kávy se objevilo už dvakrát a dvakrát jsem poté oplakávala smrt někoho blízkého! Nedokážu vyjádřit ten zvláštní pocit, když se mi to stalo poprvé. Bylo mi asi třináct let. U obce, kde bydlím, se stalo vlakové neštěstí. Tehdy při něm zahynulo hodně lidí. Celý vagon motoráčku byl zdemolován. Trasa vlaku vedla poblíž domu mých prarodičů, kde jsme byd

Bezmezně jsem mu věřila, on byl ale bezcitný i k těm, kdo ho měli rádi. Zneužil mé dobroty, a já se ocitla v zoufalé situaci. Zachránil mě zázrak! Bratrovi nikdy neodpustím! Velkou slabinou mého bratra byly ženy. Jak se mu nějaká líbila, nebyla pro něj žádná překážka dost velká. A ženy měly slabost pro něho, čehož využíval. I se mnou to uměl sehrát tak, že jsem mu na vše skočila. Byla jsem star

Každá žena si přeje být pro svého muže tou nejlepší. Já ale schytávám jen kritiku. Všechny bývalé ženy mého partnera byly prý lepší než já. Když mi zemřel manžel, byla jsem zoufalá. Říkala jsem si, že za něho náhradu nenajdu nikdy. Přesto mě později ani nenapadlo dávat to najevo byť jen náznakem svému dalšímu partnerovi. Je to taky fajn chlap, jedno mě ale neskutečně ničí. Pořád mi předhazuj

I když mám štěstí na skvělého partnera, v jednom se neumíme shodnout. Kde a jak strávíme letní dovolenou. Na chalupě, nebo u moře? Jedno lidové pořekadlo říká, že protiklady se přitahují. Asi na tom hodně je, protože já a můj partner jsme odlišné povahy. Zato se skvěle doplňujeme. Už při prvním setkání jsme se přitahovali jako magnety. To nám vydrželo dlouhých třicet let. Stále se milujeme a st