Našli jsme ty malé drobečky před zimou v rohu naší zahrady a volali odborníkům, jak se o ně postarat. Všechny jejich dobré rady jsme ale bohužel neposlechli. Bydleli jsme v tu dobu s manželem a dětmi v domku naší babičky na okraji jedné obce ve středních Čechách. Neměli jsme mnoho peněz, babička žila ve svém domku sama a hodilo se, že o ni bude někdo pečovat a dohlížet, aby měla navařeno, ukli

Byla jsem tak povrchní! Posuzovala jsem muže podle vzhledu a toho, co mi říkali. Za všechny problémy, co jsem v životě měla, jsem si tak mohla sama. Bylo mi osmnáct, když jsem skočila na hezké řeči jednoho vojáka, který sloužil nedaleko naší vesnice v kasárnách. Byl to Slovák, moc pěkný a já se zamilovala. Hned jsem si myslela, že je to velká láska. Bohužel se to neobešlo bez následků, otěhotně

Byla jsem dobrá ve všem, a tak mi sebevědomí nechybělo. Každý má ale nějakou slabinu. A tou byl u mě tanec. Najednou jsem se nepoznávala. Patřila jsem k šikovným holčičkám, kterým šlo všechno. Docela hezky jsem malovala, dobře počítala a recitovala na soutěžích, školu jsem reprezentovala a byla jsem velkým oblíbencem učitelů. Taky jsem s velkým nasazením zpívala a tancovala, nikoli ale v nějak

Iva byla dlouho nemocná. Nezajímala jsem se o to, jak zemřela. Když jsem to zjistila, došlo mi, proč nemůžu v noci spát. Půl roku po smrti sestřenice Ivy mi teta, její matka, nabídla, abych šla bydlet do bytu, který po ní zůstal. Obracela jsem tehdy každou korunu, takže jsem na výhodnou nabídku kývla, přestože mi nebylo příjemné bydlet v bytě po někom, kdo nedávno zemřel. Nemoc se vrátila

Těšila jsem se, jak v novém domě provedeme drobné opravy a budeme tam spokojeně žít. Místo toho jsme ale zažili nadpřirozená setkání. Rekonstrukci starého stavení komplikovaly zásahy nadpřirozených sil. Naše plány se nedaly uskutečnit, protože se nelíbily duchům zemřelých. V přestavbě našeho nového domu nám bránily tajemné přízraky. Hned po první noci strávené v domě nás začaly pronásledovat po

Můj tatínek byl profesí lékař. A jednou zachránil muže, u něhož pak lidé říkali, že jej osud pro mne vybral. Bohužel jsem poslechla. Tatínkovi jsem odmala někdy asistovala v ordinaci. Tedy asistovala… Podávala jsem nástroje, dávala pacientům lentilky jako léky a oni se rozplývali, jak jsem roztomilá. Možná ale i to pomohlo k jejich uzdravení. O tom ale psát nechci. Jednou jsme se s otcem při

Kdykoli se s někým pohádám, ten onemocní. Chtěla jsem vědět, proč tomu tak je, tak jsem navštívila kartářku. Poprvé jsem si uvědomila, že je se mnou něco špatně, když mi bylo třináct let. Tehdy mi náhle zemřela maminka, která byla úplně zdravá. Dva dny před tím jsem jí řekla, že ji nenávidím. A to jen proto, že mi nedovolila jít na koncert. Byla to rána, kterou jsem jen těžko zpracovala. Přá

Má dcera byla nešťastná, a vtom se objevil on. David, který byl ztělesněným dobrem. O to horší bylo, že tak náhle odešel, a mé dceři opět zčernal svět. Stalo se to před 15 lety. Radka, má dcera, byla tehdy čerstvě rozvedená. Zlomená, zklamaná, nevěřila mužům. Měla děti, které jí dávaly lásku. Vlastně i toužila po příteli, zároveň se ale bála. Neuměla jsem jí pomoct. Situace se však zhoršila. Ně

Dnes o tom slýcháme často. Tehdy, ještě za minulého režimu, se o tom ale moc nemluvilo. O lásce z ciziny. Já ji prožila. Bohužel. O mé známosti vědělo jen pár lidí. Některým kamarádkám jsem to ani neřekla. Bála jsem se, že mě odsoudí. Jmenoval se Dámin a studoval v Praze medicínu, já jsem chodila na ekonomku. Potkali jsme se na jednom studentském večírku a jeho uhrančivé oči si mne hned podmani

Strávili jsme spolu hezké roky, ale pak se na oslavě mých narozenin opil a přiznal, že mi byl nevěrný už v den naší svatby a potom ještě několikrát! Nemohla jsem uvěřit tomu, co slyším. Můj Josef, a nevěrný? To prostě nebylo možné! Koukala jsem na něho, zda třeba nevyprskne smíchy, jak mě nachytal, ale on ne. Tvářil se naprosto vážně i navzdory tomu, že měl upito. Zhroutil se mi svět Prý