Bylo mi jí líto a skočila jsem jí na lep. Začalo to svačinami a skončilo penězi. Přes varování jsem jí věřila, domnělé chudince. Nastoupila k nám nečekaně a hned vzbudila moji lítost. Neměla svačinu a doma si prý zapomněla peněženku. Bylo jasné, že se s ní o jídlo rozdělím. A aby toho nebylo málo, dostala i pozvání na oběd. Moc jí v jídelně nechutnalo, ale já ji v duchu omluvila a svedla to na

Všechny jsou skvělé a krásné, ty mé vnučky. Ale aby mi kvůli tomu někdo záviděl? Nemohla jsem svoji sousedku pochopit. Ne že bychom byly nějaké skvělé kamarádky a navštěvovaly se každý den. Ale za ty roky, kdy jsme byly sousedkami, jsme se znaly celkem dobře. Občas jsme se sešly na kávu a občas jen tak před domem. Na kus řeči, jak jsme tomu říkávaly. Měla krasavce Sedly jsme si na lavičku

Když mého syna opustila jeho žena, kterou si od nás nenechal vymluvit, nezbylo než se ujmout jeho malé holčičky, od které její matka také utekla! Když nám syn poprvé představil Jitku, nadšená jsem nebyla, ale doufala jsem, že je to třeba jen blbý první dojem. Ty další byly ovšem o hodně horší! V očích měla takovou skrytou zlobu. Nahrazovala jsem mámu Nic jsem neříkala a stále jsem doufala

Mému synovi bylo sotva dvacet, když nás seznámil se svojí velkou životní láskou. Byla to žena o deset let starší a měla už také děti! Nadšená jsem zrovna nebyla. S manželem jsme se dlouho pokoušeli o miminko. Když jsme zjistili, že je chyba na mé straně, nabídla jsem svému muži rozvod. Nechtěla jsem mu bránit ve štěstí, tak moc jsem ho milovala. „Co bych si bez tebe počal, lásko moje?“ řekl teh

Chtěla jsem, aby se moje dcera dobře vdala. Našla si šikovného chlapce. Jenže před svatbou brečela, že to není ono. Nečekala jsem, že od ní něco takového uslyším. „Mami, já prostě nevím,“ plakala Tereza, která měla Filipa, svého nastávajícího, ráda, ale neuměla si představit, že to bude láska na celý život. Konejšila jsem ji, že je jen nervózní. Dodnes si říkám, jestli jsem nezpůsobila spous

Objevila se mi ve snu a pak jsem našla namíchané bylinky na stole v kuchyni. Vařila jsem si z nich čaj, který pomohl. V naší rodině kolovala pověst, že prateta Erika ze strany tatínka byla vyhlášená léčitelka a také tak trochu čarodějnice, která vládla mocnými kouzly. Prý pomohla mému dědečkovi, když se vrátil z války těžce poraněný. Ležel téměř na smrtelné posteli. Tehdy se prý v noci zjevila

Po rozvodu jsem se přestěhovala do domu, který na první pohled působil klidně a pokojně. Záhy se ovšem na půdě začaly dít podivné věci. Může se brána mezi naším světem a tím nadpřirozeným vyskytovat v naší blízkosti? Před několika lety jsem zjistila, že může. Zhruba měsíc po stěhování do nového domova se mi začaly z kóje pod střechou ztrácet různé předměty. Kolem baráku byl klid Když mi b

Ležela jsem v kómatu. Náhle jsem uslyšela krásnou melodii. Plula jsem vzduchem za tím zvukem, až jsem našla cestu zpátky na svět. Když mi bylo čtyřicet let, vraceli jsme se s kolegou ze služební cesty na Moravě. Stmívalo se a pršelo. Už jsme nebyli daleko od domova, když dostal na namoklé vozovce smyk a já si pak už nic nepamatuji. Vnímala jsem, jak ležím na sedadle spolujezdce, necítila jsem a

Tolik mě to k tomu klukovi táhlo, že jsem z něj nemohla spustit oči. Neměla jsem ani tušení, že se právě dívám do očí svému sourozenci... S Adamem jsme se poznali na dovolené. Dohromady nás svedla náhoda, vybrali jsme si zkrátka stejný zájezd k moři. Mně bylo tehdy pětadvacet a jemu o dva roky méně. Hned, jak jsme se uviděli, přelétla mezi námi jiskra a vzniklo magické pouto, které nás k sobě t

Bezdomovcům jsem se vyhýbala obloukem. Pak mi jeden z nich pomohl v dramatické situaci. Odvděčila jsem se mu. Nejen on pak našel novou cestu životem. Vídala jsem toho muže každý den, když jsem chodila do práce. Vysedával na lavičce v parku. Nikdy jsem mu nedala ani korunu. Ani mě to nenapadlo! Vyrůstala jsem v rodině, kde se žebráky opovrhovalo. Máma říkala, že každý si za svůj mizerný život mů