Otec tvrdil, že bude mít z mého bratra smrt. Byl úplně jiný než my všichni na vsi. Měl ambice, chtěl studovat a to mu táta nemohl odpustit.

Táta i máma měli, jak se říká, tvrdé palice, často se hádali a já si s nimi nezadala. Snad proto mi táta dával přednost před bráchou, který byl tichý a zakřiknutý. Poprvé se bratr našim postavil, až když končil základku.

Oznámil, že půjde na gympl. „Mám tě živit, aby z tebe byl študovanej floutek? Půjdeš na učňák a hotovo! “ zaburácel táta. Tehdy k nám ale zašla učitelka ze základní školy, energická dáma, která v mém bráchovi viděla velký potenciál.

Tátu přesvědčila, aby mu gympl povolil. Já se zatím učila švadlenou a bratr mě štval. Když se mu blížila maturita, těšila jsem se na další scénu. Chtěl na vysokou. Když se to dozvěděl táta, zařval: „Myslíš, že tě budu další léta živit?“

Jenže Jarda už byl dospělý a prosadil si svou, odmaturoval, uspěl u přijímaček na práva a po prázdninách se začal balit na kolej. Naši ho ze dveří vyprovodili se slovy, že domů se vracet nemusí.

Táta zuřil

Od té doby jsem bratra neviděla. Nestála jsem o to, aby se nade mě povyšoval, že on je ten chytřejší. Před pěti lety slavil otec osmdesáté narozeniny. Bratr na ně přijel, i když ho nikdo nezval. Táta se rozzuřil tak, že dostal infarkt.

Za několik dní v nemocnici zemřel. A přišla další rána. Až tehdy se ukázalo, že náš táta za svého života nadělal obrovské dluhy a jako záruku na své půjčky použil dům, ve kterém jsme bydleli. Vypadalo to, že s matkou skončíme na ulici. Nebyl nikdo, kdo by nám pomohl.

Stydím se za nás

Až se ozval Jarda a nabídl pomocnou ruku. Nejdřív s ním nechtěla máma vůbec mluvit. Nakonec mu ale dovolila, aby přijel. Bylo to divné setkání. Bratr nám vykládal, jak nás měl vždycky rád, a jak ho mrzí, že jsme ho odepsali.

Dnes bydlím s mámou v bytě, který nám koupil. Jako majitel úspěšné právní kanceláře měl dost peněz i na to, aby poplatil tátovy dluhy. Strašně se stydím, když si vzpomenu na to, jak jsme se k Jardovi celý život chovali. On jediný má z naší rodiny charakter.

Martina (64), Ostrava